My love is in love with sport - 1. kapitola 2/2
Informace:
Druhá časť v podaní postáv Jane one-chan, tak dúfam, že sa bude páčiť. Teraz sa nám predstavili hlavní hrdinovia príbehu a skutočná zápletka sa môže začať. Vaše hodnotenia a komentáre nás potešia. :)
Yuki Kabayoshi
Jsem ve svém pokoji se svojí spolu bydlící. Nevycházíme spolu moc dobře. Vlastně s nikým moc dobře nevycházím. V prvním ročníku to ještě šlo, ale pak,co nastoupila na tuto školu Miyakoshi, má mladší sestra Shima, vše se změnilo. Shima není nadaná na sport a je to taková šedá myška. Každý toho začal zneužívat a šikanovat ji. To jsem nemohla strpět. Měla jsem i sníženou známku schování, protože jsem se párkrát porvala s děvčaty. Z mé třídy, které si dobírali moji sestřičku. Moje sestra je jediné co na světě mám. Náš otec nás opustil a dluhy nechal na nás. Mamka začala pracovat na všechny směny v nemocnici a nemohla se o nás moc starat. Tak o prázdninách jsem si se Shimou vydělávaly peníze na pobyt na internátu i o prázdninách. Mamka nám psala dopisy, když měla čas. I já si s ní dopisovala, ale nebylo moc času. Ale to nechme být. Vraťme se do reality. Přítomnosti.
Balila jsem si věci. Na hlavě jsem měla svoji oblíbenou čepici, kterou jsem skoro nikdy nesundala z hlavy. Na sobě jeansy a černé tílko a modré tenisky. Měli jsem jet na soustředění s chlapeckou školou Johsai. Na to jsem se opravdu moc a moc těšila. Ta ironie co? Nesnáším chlapi. Poté co nám udělal otec žádnému nevěřím. Měla jsem skoro vše v tašce. Na učení jsem ani nepomyslela. Učení mám přímo na háku. Prolézám a to je hlavní. Ještě mi chyběly každodenní věci, jako je hygiena. Narvala jsem to do tašky. Vzala jsem si tašku a šla jsem dolů do haly čekat na Shimu.
Čekala jsem na Shimu, která se asi po dvaceti minutách objevila.
,,Shimo.’’ pronesu spíš pro sebe, ale přesto Shima mě slyšela.
,,Ahoj.’’ usměje se Shima a opře se o sloup vedle mě.
,,Trochu jsem se bála, že si sama nezvládneš zabalit věci, ale očividně jsem se spletla.’’ řeknu Shimě a nakloním se k ní. Chci ji rozcuchat vlasy, jak to ráda dělávám. Ale Shima se stáhne. Zasměju se nad tím a stáhnu se. Přesto čekám na svou příležitost, ale bohužel se ta příležitost nenastane. Ozve se rozhlas, který nabádá studentky se shromáždit podle tříd. Ani rozloučit se nestačíme a Shima odchází.
I já jdu ke své třídě. Stoupnu si do poslední řady a čekám na pokyny učitele. Po chvíli, kdy zkontrolují naše jména, že jsem všichni a nastupujeme do autobusu.
Místo najdu úplně vepředu. Musím sedět vedle jedné dívky. Ani jménem ji neznám. Ale vím, že chodí se mnou do třídy. Vyndám ipoda a sluchátka a zapnu si hudbu, která mě uklidňuje. Nevnímám co učitelé říkají. Je mi jedno co říkají. Zavřu oči, ale neusnu. Jsem stále ve střehu, kdyby se náhodou něco stalo. Ale nic se nestane.
Po nějaké době přijíždíme na místo určení. Vystupujeme z autobusů. Chlapi jsou na místě. Koukají po nás a něco si šeptají. Nejradši bych všem jednu vrazila, aby tak nečuměli. Ale přestanu se na ně dívat a věnuju se sledováním Shimi, ale bohužel ji nevidím.
Zařadím se do své skupiny. Byla jsem zařazena do té nejhorší skupiny, jak jsem si mohla přát. Byla tu Mei, Mary, Michelle a Cath. Jsou to angličanky, až na Mei a mě. Dostali se k nám na výměnný pobyt. Byly u nás už půl roku a co jsem slyšela chtěly se tu i usadit. Nenáviděla jsem je, protože to ony hodně šikanují mou sestřičku Shimu. S Michelle jsem se i kvůli tomu porvala. Servaly jsme se tenkrát jak koně. Proto jsem obě dostali sníženou známku z chování. Bylo mi to jedno. Přesto si Shimu dobírají, ale už ji fyzicky nenapadají, protože se bojí, aby nebyly vyloučeny ze školy. To jsem nechtěla ani já, ale když si někdo troufne na Shimu, tak se neznám.
Našli jsme srub snadno. Byl blízko záchodků a koupelny. Což bylo skvělé. Rychle jsem si vybalila věci a lehla jsem si na postel. Dala zase sluchátka a zírala do stropu. Holky šly na oběd. Já hlad neměla. Nebo spíš chuť. Někdo vešel dovnitř. Byla to učitelka. Sundala jsem si sluchátka a posadila jsem se na posteli.
,,Kde jsou ostatní?’’ zeptala se učitelka.
,,Na obědě.’’ odpověděla jsem stroze.
,,Tady je plán na dnešek. Ve tři máte zápas proti klukům ve florbale.’’ řekla mi učitelka a podala rozpis. Podívala jsem se na něj.
,,Dobrá vyřídím.’’ slíbila jsem učitelce.
,,Opravdu?’’ nevěřila mi učitelka.
,,Přísahám.’’ přísahala jsem. A když něco slíbím, tak to dodržím.
,,Dobrá, věřím ti.’’ řekla učitelka, ale věděla jsem, že mi přesto nevěří. ,,Měla by ses jít taky posilnit.’’ dodala než odešla. Po chvíli jsem osamostatněla. Zůstala jsem sama ve srubu. Znovu jsem si lehla na postel. List papíru jsem měla v ruce. V tom mi zakručelo v žaludku. Nakonec jsem se rozhodla zajít do bufetu pro jídlo.
Vzala jsem s sebou i ten list papíru. Hned jsem našla holky a přešla k Mei.
,,Tady je rozpis, co nás dneska čeká.’’ oznámila jsem Mei a šla si pro jídlo. Vzala jsem si jenom to nejnutnější a šla si sednout. Sedla jsem si k holkám z naší třídy, a začala jíst.
,,Proč mi to neseš až sem? Mohla si to nechat na stole ve srubu.’’ řekla protivně Mei.
,,Příště si ho vyzvedni sama!’’ pronesla jsem s plnou pusou a dál jedla a ignorovala je. Něco si zašeptali, ale bylo mi to jedno co. Pokud se to netýkalo Shimi, bylo mi to jedno. Po jídle jsem se šla do srubu převléct do jiného tílka a kraťasů na zápas. Nebo spíš trénink. Netěšila jsem se. Protože se to mělo konat proti chlapům, které z celé duše nesnáším. Po převlečení jsem vyšla ven. Chtěla jsem si najít strom, kam bych jsem se opřela a odpočinula jsem si před zápasem.
Venku jsem narazila na holky. O něčem se bavily a smály se.
,,Koukejte kdo tu jde.’’ zasmála se Michelle. Jenom jsem si odfrkla a šla jsem dál. Našla jsem si jeden strom a vylezla jsem si na něho. Sedla si, opřela jsem si hlavu a zavřela jsem oči. Ale nespala jsem.
,,Viděly jste tu ošklivku?’’ ozval se dívčí hlas. Zbystřila jsem.
,,Myslíte tu Shimu Kabayoshi?’’ ozval se druhý dívčí hlas.
,,Jo, tu myslím. Jsem zvědavá jestli jim to bude kazit, nebo ne.’’ ozvala se ten první dívčí hlas. Seskočila jsem ze stromu dolů, rovnou před dívky.
,,Co jste to říkaly?’’ ozvala jsem se výhružně.
,,A, další ošklivka.’’ řekla ta první dívka.
,,Mně si urážejte, jak chcete, ale Shimu nechte být!’’ okřikla jsem dívky.
,,Nebo co? Myslíš, že se tě bojíme?’’ ozvala se ta druhá dívka.
,,Hele neštvi ji, je dost silná. Má černý pásek.’’ ozvala se trochu stašpytle první dívka.
,,Tak ať se o něco pokusí mě to nevadí.’’ trvala na svém druhá dívka. Dala jsem ruce v pěst a snažila jsem se udržet nervy na uzdě.
,,Snad by se tu ženy nervaly.’’ pronesl mužský hlas. Všechny tři jsme se tím směrem podívaly. Byl to blonďák a černovlasý.
,,Tady se nikdo nepere.’’ pronesla jsem výhružně a nenávistně se na oba chlapi podívala. Ty dvě se mohly rozplynout, jak se jim líbí. Jenom jsem protáhla oči. ,,Tak já jdu, ještě jednou pronese o Shimě něco zlého a nepřejte si mě.’’ řekla jsem a byla jsem na odchodu.
,,My se tě nebojíme.’’ křikla ta druhá dívka. Byla jsem otočena k nim zády a ukázala jsem jim prostředníček.
Došla jsem do haly, kde jsme se měli sejít s naší skupinkou. Nikdy tam nebyl. Byla jsem tam sama. Zašla jsem do otevřeného kumbálu a vzala si basketbalový míč. Hala byla připravena na florbal. Já si začala házet na koš. Potřebovala jsem se odreagovat a to prostřednictvím sportu. A tady kromě hodu na koš nic nebylo. Házela jsem na jeden koš a pak i na druhý. Běžela jsem po hřišti, jak šílená. Takhle jsem trénovala, dokud seto nezačalo zaplňovat. Od tří se měly konat dva zápasy. Volejbal a florbal. K mé smůle hrála i Shima. Nemohla jsem ji sledovat při hře a dohlédnout na ni.
Nastala třetí hodina a zápas ve florbalu započal. Pětičlenná mustva si stoupla naproti sobě a popřáli jsme si hodně štěstí. K mé smůle, tam byli ti dva, co mě vyrušili při rozhovoru s těma holkama. Mei, šla do brány a my ostatní na hřiště. Já byla v útoku, protože holky musely uznat, že na sporty jsem přeborník. Zápas započal. Dala jsem do hry všechno, protože jsem chtěla chlapi porazit. Nikdy jsem nebyla soutěživý typ, ale tady se to jinak nedalo. Vše probíhalo hladce. Holky vzadu bránily poměrně slušně a Mei pustila jenom tři míče. A já chlapům dala čtyři míče. Vyhrávali jsme o míč. Když se to v tom stalo. Dívala jsem se po míčku a když jsem se podívala před sebe, tak jsem škobrtla o svou florbalku a letěla na zem. Jenže přede mnou byl ten černovlasý a zatarasil mi cestu. Nečekal, že budu padat. Spadla jsem přímo na něho a oba leželi na zemi. To by nebylo tak hrozné, kdyby v tom nehrála role pusa. Moje první pusa.
Law Trafy
Dojeli jsme na místo určení. Se svým nejlepším přítelem Kanamem jsme si vzali věci a šli do srubu. Byl blízko bufetu, což bylo skvělé. Sice na to nevypadám, ale jsem velký jedlík. Sním cokoliv. S námi na pokoji je ještě Subaru, Frau a Mikoto. Všichni spolu vycházíme dobře. Nemám s nikým žádný spor, až na jednoho člověka, ale ten není se mnou na pokoji. Naštěstí.
Ve srubu si najdu své místo a hned si vybalím věci a převleču se do trika s kraťasy a teniskami na nohou. Tenisky jsou čisté a lehnu si na postel. Kaname si vybaluje ještě věci. Já jsem nepořádník. Všude na pokoji se válí moje věci,tak je zázrak, že jsem si pořádně zabalil i vybalil věci.
,,Neříkej mi, že máš vybaleno.’’ promluvil na mě Kaname.
,,Dokonce převlečenej čekám na tebe, abychom mohli na oběd.’’ ušklíbnu se na Kanameho. Ten se jenom usměje a jde dovybalovat ještě nějaké věci. Pak společně i s Mikotem razíme na oběd. Zbylí hoši mají ještě své svačiny do svých rodičů, tak na oběd s námi nejdou.
Vzal jsem si velkou porci jídla. Všichni se vždycky divili kolik toho sním a nic to se mnou nedělá. Seděli jsme na proti dívčímu stolu. Jsem populární u dívek, ale ještě jsem nenašel tu pravou, ale víc se zaměřuju na sporty, tak o děvčata nejevím takový zájem. V tom jsem zaslechl, jak nějaká dívka předala list papíru jiné dívce, se slovy, kterým jsem nerozuměl, ale ani jedna z nich nepoužila moc příjemný hlas. Že by rivalky? Pomyslel jsem si. Nechal jsem to plavat. První dívka odešla a po chvíli si k nim sedla s jídlem. Na talíři toho moc neměla. Ale její tělo nevypadalo, aby musela držet dietu. Ale neřešil jsem to. Nezajímal jsem se.
,,Jsou tu sexy kočky, co?’’ pošeptal mi do ucha Kaname.
,,Na co ty hned nemyslíš.’’ ušklíbl jsem se nad poznámkou Kanameho.
,,Mno co jsem chlap.’’ ještě se pochlubil Kaname. Došlo mi na co naráží.
,,To každej.’’ řekl jsem provokativně ale nemyslel jsem to tak, jak to myslel Kaname. Mikoto nás mlčky pozoroval a koulil očima, jak můžeme vést takovou konverzaci.
Po jídle jsem šel sám do srubu. Kaname objevil hlouček dívek a chtěl se seznámit. Mě to nelákalo, tak jsem šel do srubu natáhnout se, aby ze mě spadl oběd. Po jídle se má vždy odpočívat. Ležel jsem tak hodinku, kdy mě ven vytáhl Kaname.
,,Pojď se projít po kempu.’’ zval mě Kaname. Moc se mi nechtělo, ale nakonec jsem beze slova šel.
Přišli jsme k jednomu stromu u hřišť, kde byly tři dívku. Jednu z nich jsem si pamatoval z oběda. Všiml jsem si, jak má ruce v pěst. K něčemu se schylovalo. Kaname mě tam hned táhl.
,,Snad by se tu ženy nervaly.’’ pronesl Kaname melodramaticky. Já sledoval tu černovlasou dívku s čepicí na hlavě, kterou jsem znal od oběda.
,,Tady se nikdo nepere.’’ pronesla výhružně ta dívka. Překvapilo mě její chování, ale poté jsem to přisuzoval k tomu, že má vztek. ,,Tak já jdu, ještě jednou pronese o Shimě něco zlého a nepřejte si mě.’’ dodala dívka a odcházela.
,,My se tě nebojíme.’’ křikla jedna z dívek. Odcházející dívka vystrčila prostředníček a odešla, ani nevím kam.
,,Co je to za slečnu?’’ zeptal se Kaname těch dívek.
,,Yuki Kabayoshi, největší svině na světě.’’ prnesla skrz zuby jedna z dívek. Nechtělo se mi tomu věřit.
,,Ale, ale, co pak se takhle mluví?’’ klidnil dívky Kaname svým koketavým hlasem.
,,Promiň, ale u ní to jinak nejde.’’ pronesla první dívka.
,,Tak já půjdu.’’ pronesl jsem. Nechtě jsem se do toho nějak zamotat. Ale Kaname mě chytil za ruku a zabránil mi v odchodu.
,,A kdo je to ta Shima?’’ zeptal se Kaname dívek.
,,Její mladší ségra, takové pometlo.’’ řekla druhá dívka. Takže brání jenom sestru. Pomyslel jsem si a řekl si, že na tom není nic divného.
,,Se o ni nějak zajímáš.’’ pronesla podrážděně ta první dívka. Podíval jsem se na Kanameho, jak zareaguje.
,,Tajemství.’’ pronesl Kaname tajemně. To byl celý on. Když se o nějakou zajímal, tak vždy pronesl tajemství. Musel jsem se ušklíbnout.
,,Tak my jdeme. Kdy máte zápas?’’ zeptala se nás druhá dívka.
,,Ve tři, proč?’’ odpověděl Kaname. To byla pro mě novinka. Překvapeně jsem se na Kanameho podíval. ,,Přijďte do haly, hrajeme florbal.’’ dodal k dívkám a mrknul na ně. Poté jsme oba dva odešli.
,,Hele jak víš, kdy hrajeme a co hrajeme?’’ zeptal se se Kanameho, když jsme se vzdálili od dívkek.
,,Já ti to neřekl? Frau nám to přišel oznámit, že od učitele dostal papír s informacemi.’’ řekl v klidu Kaname.
,,A to mi to říkáš až teď? Co kdybych nedorazil, protože bych to nevěděl?’’ obořil jsem se na oko naštvaně na Kanameho.
,,Klid Lawe, klid. Jsi se mnou, nemohl by si tam netrefit.’’ posmívá se mi Kaname. Jednu mu dloubnu do pasu, až se prohne.
,,Příště, mi dávej předem vědět.’’ upozornil jsem Kanameho a ušklíbl jsem se.
Prošli jsme si celý kemp. Povídali jsme si při tom. Když jsme procházeli kolem haly, kde jsme měli hrát, tak jsem slyšel bouchání míče o zem parket. Chtěl jsem tam nakouknout, ale nechtěl jsem to říkat zase Kanamemu, tak jsme se vrátili do našeho srubu.
Tam už byl Mikoto, Frau a Subaru. Házeli si míčem a povídali si. Hned jsme se k nim přidali. Za deset minut tři jsme šli do haly, kde se to začala vyplňoval fanoušky K mému překvapení, tam byla ta dívka, co ukázala prostředníček a málem se porvala.
Stoupli jsem si naproti dívkám a popřáli si hodně zdaru. Pak zápas započal. Dívky nehráli špatně, obzvlášť ta černovlasá co hrála v útoku. Dala nám čtyři gólu a my jim tři. Chtěl jsem využít jedné příležitosti a vzít dívce míč, když v tom se to stalo. Ona spadla na mě. Já neudržel rovnováhu, protože jsem to nečekal a spadl na zem. Dívka na mě a dala mi pusu.