Disruption - Kapitola č.23 - Tah alfa
Informace:
Příští díl už bude finální + Epilog :) ^^
,,Neboj se. Jak jsem říkal. Jak budu hotov ozvu se ti a ty vlezeš únikovými dveřmi dovnitř. Musíš se dostat až úplně do nejvyššího patra po schodech. Budou tam jediné dveře. Setkáme se tam. Rozumíš? Přepínám." řekl Kaito a přidal na vážnosti a choval se za kmen stromu.
,,Hm. Rozumím." odsouhlasila Yuki.
,,To jsem rád a pamatuj si. Do žádných dveří nevstupuj. Je to nebezpečné. Musím už končit." řekl výhrůžně Kaito a vypnul bezdrátovou vysílačku a choval ji do levé kapsy na stehně. ,,Tak to bychom měli." řekl potichu pro sebe Kaito a zhluboka vydechnul. ,,Dobrá. Tak můžeme začít." zazubil se Kaito a rozběhnul se k zadní straně hlavní budovy systému RUT. Z kapsy na pravém stehně vytáhnul energetický nůž a pevně jej uchopil do pravé ruky. Kaito se opatrně porozhlédnul přes roh budovy. U únikových dveří hlídali dva androidi a o kamerovém systému ani Kaito nepochyboval. Kaito se opřel zády o zeď budovy a tichým, pomalým krokem se plížil co nejblíže androidům. Sklonil hlavu k zemi aby jeho černé havraní vlasy zakryly jeho oči. Kaito si kleknul za kontainerem, který stál kousek od únikových dveří. Silně uchopil nůž a zmáčkl tlačítko na probíjení čepele elektřinou. Kaito se pomalu postavil a vyběhnul rovnou na nejbližšího androida. Čepel energetického nože androidovi pronikla přes dolní čelist a tím čepel pronikla do jeho mechanického systému. Elektrické výboje z nože pronikly do androidova řídícího systému, který po střetu s elektřinou se začaly přehřívat a jeho obvody se začaly spalovat. Jiskry začaly vycházet z kloubů a svítících očí. Z hlavy začal vycházet tmavý dým. Kaito rychle vytáhnul čepel nože a udělal pár kroků zpátky. Androi během několika pár sekund začal hořet. ,,Tak. Ještě ty." pousmál se Kaito a podíval se na druhého androida, který si jej konečně všimnul.
,,Identifikujte se prosím." řekl android a jeho oči začaly svítit červeně. ,,Jste pro systém nebezpečný."
,,Na to ti seru." ušklíbl se Kaito a udělal krok dopředu.
,,Tohle je poslední výzva. Pokud jí nedodržíte bude na vás použito násilí. Identifikujte se prosím." řekl android nepřátelským hlasem.
,,Tak to si spolu asi zatančíme." řekl vážně Kaito a zmáčkl tlačítko, které přidalo na síle elektrických výbojů. Android napřáhnul svou robotickou ruku přímo po Kaitové hlavě. Kaito se ale rychle sklonil k zemi a android zasáhnul svou pěstí stěnu hlavní budovy. ,,To je vše ty plechovko?" zasmál se Kaito a přeseknu androidovi kabely v místě kolenu. Elektrické výboje přesekly kabely skrz a android se Skácel na zem. Android se při pádu znovu ohnal po Kaitovi, ale ten už stál na svých nohách pár kroků od něj. ,,Jste pro systém nebez... počkat. To není to slovo. Už vím. Nepoužitelný." zazubil se Kaito a zarazil čepel energetického nože přímo do jeho hlavy. ,,Tak to bychom měli." řekl Kaito a poodstoupil od hořícího těla androida. Otočil se čelem ke dveřím a podíval se do kamery. Zamával a ze široka se usmál. ,,Nevidím mě. Přesně jak jsem předpokládal." pomyslel si Kaito a za pomocí pevné čepele nože vypáčil dveře. Kaito vstoupil do místnosti se schodišti a zavřel za sebou opatrně dveře. ,,Dvacátého deváté patro." řekl Kaito pro sebe a podíval se nahoru. Z pohledu na obrovské množství schodů se mu udělalo nevolno. Schoval nůž do pravé kapsy na stehnu a rozběhnul se rychle do schodů. Postup nahoru byl až příliš snadný. Nikde nebylo ani živáčka natož hlídka androidů. Zdálo se mu to až netypicky jednoduché. Kaito se zastavil v mezipatře a zadržel dech. Neslyšel žádné kroky. Neslyšel vůbec nic. Nadechl se a pomalým, nejistým krokem pokračoval ve stoupání nahoru. ,,Cíl nalezen." řekl potichu Kaito když se dostal do dvacátého devátého patra. Vytáhl svůj energetický nůž a vypáčil pomocí něj dveře. Rychle vytáhnul pistol ze zbrojního pasu a namířil do tmavé místnosti. Řídící místnost byla prázdná. Kaito zavřel za sebou dveře. Schoval nůž a vytáhnul vysílačku. ,,Lvice? Slyšíš mě?" řekl Kaito do vysílačky. Nikdo se neozýval. ,,Potřebuji tvou pomoc. Přepínám."
,,Jsi to ty? Ano rozumím. Co se děje? Přepínám." ozval se najednou dívčí hlas ve vysílačce.
,,Potřebuji podporu. Akce probíhá dobře. Až příliš dobře. Něco mi tu smrdí a nejsem to já. Potřebuji krýt záda. Přepínám." řekl Kaito do vysílačky a stoupnul si k řídícímu pultu.
,,Co máme udělat? Přepínám." ozval se hlas.
,,Odlákat pozornost." řekl Kaito a díval se na obrazovky, které byly připojené na kamerový systém. ,,Blíží se mé odhalení. Přepínám." dodal Kaito a sledoval skupinu tří můžu, kteří hlídkovali kolem budovy.
,,Dobrá. Mám to u tebe. Hodně štěstí. Končím." ozval se znovu dívčí hlas. Kaito se díval na řídící pult. ,,Seru na to." zaklel Kaito a vytáhnul energetický nůž. Zabodl jej do pultu, který okamžitě zkratoval. ,,Proč to není tak jednoduché jako se ženskýma. Zapíchnete nůž a....Yuki." vyhrkl ze sebe Kaito a znovu vytáhnul svou vysílačku. Ozval se hlasitý výbuch.
,,Tanga? Tanga? Ozvi se mi!" zakřičel Kaito do vysílačky.
,,Kaito! Kaito! Jsi v pořádku?" naléhala Yuki.
,,Huh? Proč bych nebyl? Přepínám." řekl překvapeně Kaito.
,,Bála jsem se. Něco se ale děje. Měl bys z tama rychle utéct. Přepínám." naléhala Yuki
,,Ten výbuch? Slyšel jsem ho, ale neboj se. Vše je jak má být. Teď musíš se dostat nahoru. Vypnul jsem bezpečnostní systém. Musíš jít! Přepínám." řekl rychle Kaito.
,,Vše jak má být? Kaito?!" zakřičela Yuki do vysílačky.
,,Yuki přestaň! Honem! Jdi!" zakřičel Kaito do vysílačky a vytáhnul nůž z řídícího pultu. ,,Sakra. Došla energie. Náhradní zdroj se vždy hodí." dodal Kaito a vytáhnul z vnitřní kapsy neprůstřelné vesty náhradní zdroj, který vyměnil na rukojeti nože za novou. Schoval vysílačku do levé kapsy na stehnu. ,,Někdo se blíží." zašeptal pro sebe Kaito a nezaujatým pohledem se podíval za sebe přes pravé rameno. Pomalým krokem přistoupil ke dveřím a opatrně je pootevřel. Nikoho ale neviděl a ani neslyšel. Kaito opatrně vyšel do mezipatra a zavřel za sebou potichu dveře. ,,Musím dát Yuki dostatek času." pomyslel si Kaito a jeho pohled směřoval ke dveřím neprotější zdi. Uchopil pevně nůž a vypáčil je. Nebyla to místnost, ale menší chodba s červenými, zdobenými zdi. Kaito pomalu procházel chodbou a četl jména na dveřích a u jedných dveří se zastavil. Jeho pohled probodával jméno, které bylo vryté do pozlacené destičky. Kaito se nemýlil. Byly to kanceláře vedení a vysoce postavených lidí, kteří hráli velkou roli v zakládání systému RUT. Bylo tam jméno velitele zásahových jednotek. Jméno Kaitového otce. Pevně stiskl nůž a přiložil jeho hrot na jmenovku. Kaito plný vzteku a nenávisti zatnul zuby a rozhodl se pokračoval po chodbě až došel k posledním dveřím. Tyhle dveře bylo o něco více masivní a trvalo mu déle než dveře vypáčil. Byla to velké zasedací místnost. Byl zde dlouhý barokní stůl s jedenácti židlemi. Na pravé a levé straně stolu bylo pět židlí a dominovala jedna, která byla na konci stolu. Kaitovi připadal jako velký vyřezávaný trůn. ,,Ten, který si hraje na nového boha." řekl potichu Kaito a pomalým krokem přistoupil k velkému, vyřezávanému trůnu. Na stole byly pohozené složky papírů. Zasedání se muselo konat před pár hodinami. Kaito se posadil na trůn. Položil svůj energetický nůž na stůl a v rukou svíral stoh papírů. ,,Projekt G3." přečetl potichu Kaito a otočil na další list. ,,Další krok....300lidí....Hah. To si ze mě dělají srandu. Už zase ta stejná hra. To jsem jim věřil, že té hlouposti nechají." řekl nezaujatě Kaito a na jeho tváři se vykouzlilo pobavení. Vzal do ruky nůž a hodil papíry na stůl. Najednou se dveří objevili dva androidi. ,,Sakra." zaklel Kaito a rychle vlezl pod stůl.
,,Podle poslední aktualizace, se místnost pozměnila." řekl jeden z androidů a jeho oči začaly svítit červeně a vydal se snímat a prohledávat místa kolem oken.
,,Prohledat. Prohledat." řekl druhý a dlouhým krokem šel blíž a blíž ke stolu. Kaito zmáčknul tlačítko na elektrické výboje a pevně nůž uchopil do ruky. Když se jeden z androidů přiblížil Kaito silným máchnutím zarazil nůž do kolena. Android padl na kolena a jeho oči začaly svítit červeně a rychlím pohybem chytnul Kaita kolem krku. Kaito zalapal po dechu a pustil zabodnutý nůž v androidovém kolenu.
,,Identifikujte se." řekl android a postavil se na nohy. Kaito svíral androidovu ruku, která držela jeho krk. ,,Identifikujte se. Je to poslední varování." dodal android. Kaito visel ve vzduchu.
,,Nalešti si zadek plechovko!" zakřičel Kaito a vykopnul zapíchlý nůž z jeho kolena a pravou rukou chytnul nůž ve vzduchu. Rychlím pohybem zarazil nůž do androidovi hlavy. Android povolil Kaitovi krk a Kaito spadl na své nohy. Robot sebou začal škubat až nakonec ho pohltil oheň. Mezitím už druhý android běžel s natáhlou rukou na Kaita. Kaito se rozběhnul na androida a v poslední sekundě upadl na zem a sjel po zemi pod androidovi nohy a zadrhl se, když byl za jeho zády. Rychle se postavil a zarazil nůž do jeho nechráněného krku. Z krku začaly vycházet jiskry a kouř. ,,Game over." zajásal Kaito a vytáhnul z androida nůž. Androidovo tělo spadlo na zem a vzplanul na něm nebezpečný oheň.
,,Anakondo! Slyšíš mě?" ozval se ženský hlas z levé kapsy na stehně. Kaito rychle vytáhnul vysílačku.
,,Ano Lvice. Co se děje? Přepínám." zeptal se vystrašeně Kaito.
,,Zásahová jednotka dorazila. Musíte si pospíšit. Jsme jenom lidi. Přepínám." ozval se dívčí hlas.
,,Rozumím. Děkuji za vše... Kimi." pousmál se Kaito.
,,Dobře víš že nemáš vyslovovat moje pravé jméno Kai..." najednou Kaito uslyšel ve vysílačce hlasité výstřely. Spojení se přerušilo.
,,Kimi?!" zakřičel Kaito do vysílačky. ,,Sakra. Yuki." zaklekl Kaito a rozběhnul se ze zasedací místnosti na chodbu. Vyběhnu do mezipatra. ,,Už musí čekat dlouho." pomyslel si a rozběhnul se do třicátého patra. Když ale Kaito vyběhnul poslední schodiště, nikdo u dveří nestál. Kaito se zoufale podíval přes zábradlí dolů. Neviděl nikoho a neslyšel žádné kroky vstoupající nahoru. ,,Ne. Ne. Ne. Nedopustím. Nedopustím aby se jí něco stalo!" pomyslel si zoufalý Kaito a rozběhnul se po schodišti dolů. Nůž schoval do své pravé kapsy na pravém stehnu a vytáhnul pistol ze zbrojního pasu. Zbraň byla nabita. Kaito zoufale vběhnul zpátky do zasedací místnosti. Místnost byla taková, jakou ji nechal. ,,Kde jsi?" ptal se zoufale sám sebe Kaito a rozběhnul se zpátky do mezipatra. ,,Co když. Ne. Nevěřím tomu." řekl potichu Kaito a vytáhnul vysílačku. ,,Yuki! Slyšíš mě! Yuki prosím. Ozvi se!" zařval Kaito do vysílačky, ale vysílačka neukazovala žádné navázání spojení. ,,Někdo musel zapnout rušičku. Ale kdo?" pomyslel si Kaito a po jeho tváři mu začal stékat studený pot. Kaito seběhnul rychle do dvacátého osmého patra. Všimnul si, že dveře byly otevřené. Uviděl muže s bílými vlasy jak drží pravou rukou drobnou dívku s fialovými vlasy kolem krku. Kaitovi se napnuly svaly a jeho krk se mu začal stahovat. Natáhnul pravou ruku přímo na levou část hrudníku muže. Přivřel oči, lehce se pousmál a jedním neváhavým stisknutím vystřelil ze zbraně.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
